Podzimní splín

26. 10. 2012 16:55

Říjnové mlhy, zlaté listí, kapky vody.

Pomalé kroky sluncem prozářeným údolím.

Klid a mír.

A přesto kdesi z dálky pláč,

pláč vlastního srdce, bolest svědomí.

 

Neklidné je srdce, dokud nespočine v Tobě.

 

Zvuk trubek, monotónní rytmus kroků.

Tam, tam, ta dam.

Tam, tam, ta dam.

Průvod stařenek za černou rakví.

Smuchlaný kapesník, první sněhové vločky, dým z bramborových natí ze strnišť.

 

Horký čaj a zpoza okna slunce mezi mraky, listopad.

Zlaté listy ve větru, rudé větve svídy.

Prolití krve stromů.

Pláč.

V kaluži drobný smích dítěte.

Meluzína v komíně, mlha za oknem, bubnující kapky dešťě.

 

Neklidné je srdce, dokud nespočine v Tobě, Bože!

Bože??

Zobrazeno 1578×

Komentáře

LidiLidi

Děkuju za povzbudivá slova...já mám ty podzimní splíny ráda...Patří to k podzimu. Zajímavé je, že všechno tak nějak zvládám, všechno se celkem daří a není důvod k nějakým smutkům...a přesto jsou tu. A možná proto je to těžší, že neznám důvod.
Maruško, ani jsem si nevzpoměla, že je to od sv. Augustina. Jenom mi to prostě přitom připadlo na mysl, a nebylo to mimo, tak jsem to tam připsala. A "Bože??" na konci...nevim, vyjadřuje všechno, co nedokážu dále slovy popsat, všechno, co nechápu a co bych potřebovala vyřešit, a zároveň všechen úžas nad krásou přírody, kterou mám dnes denně možnost plnými doušky poznávat.

marionette

:) jj, rozumím! Krásné....!

Zobrazit 6 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio