Jak na grázly, hajzlíky, darebáky, uličníky, chuligány a jinak nezvedené děti a mládež?

28. 5. 2014 15:09

V poslední době se ve školách a jiných výchovných institucích čímdál častěji potýkáme s problémem nevychovaných dětí, na které neplatí to, co na většinu dětí. Jsou to grázlíci, darebáci a chuligáni, kterým není nic svaté. Mluví tak sprostě, že se u toho musíte červenat za ně, neuznávají autority, ponižují všechny kolem sebe a jsou agresivní. Trápí zvířata a dnes už se nebojí ani napadnout lidi kolem sebe. Například v Americe už se takové děti nebojí ani pozabíjet své spolužáky a učitele ve škole.

Pro vaši konkrétní představu - dneska na novinkách přistál zajímavý článek:

http://www.novinky.cz/zena/styl/336922-dovoli-si-uz-cokoli-boji-se-vychovatele.html

Vypadá to, že situace se nedá řešit jinak, než "řezat, řezat, řezat", případně zavřít do klece, zamknout na tři západy a zahodit klíč. Ale vyřeší se tím problém? Za svou malou mimoškolní pedagogickou praxi dospívám k tomu, že tohle všechno funguje přesně naopak. Čím víc podobné spratky budeme trestat, tím větší spratky z nich uděláme. Proč tomu tak je?

Dítě vyrůstající ve zdravém prostředí plném lásky, přijetí, opravdovosti, naslouchání zpravidla nezlobí. Zato děti, kterým se rodiče nevěnují (z jakýchkoliv důvodů), zlobí ostošest. Zlobení je totiž jedna z nejúspěšnějších a nejméně náročných činností, jak na sebe upoutat pozornost. Za zlobením je skryté volání po pozornosti. Zlobením dítě i mládež volá: "Haló, lidi, jsem tady, tak už si mě konečně všimněte!!" Tohle přesně je problém dětí z pasťáků, děcáků a podobných ústavů a institucí, které mají zajistit výchovu. Místo toho velmi často dělá z lidí kriminálníky, šlapky, bezdomovce a podobná individua.

Pod výše zmíněným článkem jsem pročítala diskusi a všechny komentáře radily, jak takové hajzly zvládnout. Ale pouze ten jeden pán uhodil hřebíček na hlavičku. Přečtěte si to, prosím:

 

"Asi vzbudím řadu negativních ohlasů a mínusů za to, že jsem ,,chytrej." Někdy v polovině devadesátých let došlo k reorganizaci msp. ve Stříbře. V rámci této reorganizace vznikla tzv. rota služeb. Byla to s prominutím sbírka sběře, která nerespektovala nic a nikoho. Kluci z dětských domovů, pasťáků, řada z nich už ve dvaceti letech se zkušeností z věznic. Čtrnáct dnů vězení za přestupek po předcházejících zkušenostech jim byl v podstatě k smíchu. Během půl roku se tam bez výsledků vystřídali dva velitelé. Byl jsem pověřen, abych to vzal, byť jsem naprosto nekonfliktní typ a žádný ,,tvrďák." Bylo by na dlouho, jak jsem se ,,uvedl." Nechal jsem nějakou dobu jednotku fungovat samospádem, než jsem vystihl vedoucí jedince. Muselo zákonitě dojít ke konfliktu. Přiznám se, že to bylo poprvé a naposledy v mé kariéře, kdy jsem na někoho ,,sáhl." Prostě jsem jej ,,zbušil" pak udělal kafe (asi jsem mu musel připadat jako deb..) a s klukem si v klidu promluvil. Ne o tom co udělal. Pokračuji. Tak normálně. To bylo nešťastné zvířátko. Otec agresivní alkoholik, matka prostitutka. Od malička to byl jen zmetek, kterému nikdo nenaslouchal. Já byl možná první chlap, který mu dal najevo nejen svojí převahu, ale i si jej vyslechl. A takových tam byla většina. Byla to nekonečná práce. Ve dne v noci. Báli se je vzít ven. Chlapi si pamatují, že vycházky byly sporadické. Vydupal jsem si u velitele společnou. Protáhl jsem kluky historickým Stříbrem a skončili jsme i u toho piva. Přiznám se, že mi tedy tekly čůrky potu tam kde záda přecházejí v ... Celou cestu z těch ,,tvrďáků"... najednou byli malí kluci, kteří jen měli potřebu se vypovídat. Vulgární výrazy? Za pi.., padesát kliků, ale já s dotyčným a ještě na kloubech. Tak to bylo odstupňované. Dali jsme dohromady fotbalový mančaft. Za půl roku jste tu rotu ,,špinavců" nepoznali. No... byl to možná jeden z hřebíčků do rakve mého manželství, ale dodnes se mně kluci hlásí. A já bohužel musím končit :-D."

 

Nám, co jakkoliv pracujeme s mládeží a dětmi: Zamysleme se nad tím, jestli nás opravdu zajímají ty děti, jako živé osobnosti, nebo víc hledíme na peníze či jiné výhody, které z toho máme. Nekazíme náhodou (nevědomky) lidem kolem sebe život? Učme a ptejme se po správných způsobech výchovy a užívání pochval a trestů, hledejme cesty, jak pronikat k srdéčkům dětí a mládeže, jak objevit jejich hodnoty, i skryté hodnoty těch nejzlobivějších nešiků a darebáků...

 

Zobrazeno 1879×

Komentáře

LidiLidi

Co do člověka vchází, to z něj také vychází. Jestliže své děti nacpeme agresí, budou agresivní. Jestliže láskou, budou milovat. Je to jednoduchá matematika, akorát v praxi je opravdu jednodušší dítě seřezat, zařídit mu samotku v pokoji a vyhlásit týden mlčení a ignorace, dokud se nepolepší.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio