O šesti dietářích na letním táboře

Je tady červenec a k němu neodmyslitelně patří letní tábor. Je to pro mě tak silné spojení, že jsem si to nemohla odpustit ani jako těhotná. Ani vloni, ani letos. A protože z rodného skautského oddílu jsem se stáhla do ústraní, abych umožnila vyrůst zde novým, mladším vedoucím, velmi rádi jsme s manželem přijali nabídku vypomáhat v kuchyni svitavským skautům.

Vloni sháněli kuchařský tým pro tábor svého chlapeckého oddílu a mě, jako jediné ženě, bylo velkou ctí nahlížet celých 14 dní pod pokličku toho, jak se vaří chlapecký skauting. A že to šmakovalo! Navíc jsem si odtud odnesla zkušenost vaření pro tři děti s dietama kvůli alergiím na nejrůznější potraviny - zpočátku s velkým respektem a dost vyděšeně, ke konci už s přehledem a lehkostí, že to vlastně zas tak těžké není, když člověk ví, jak na to.

Letos se ve Svitavách rozhodli pro uspořádání střediskového tábora i s účastí dívčího oddílu, a tak těch účastníků rázem mělo být 80. Na mě, preferující komorní tábory s téměř rodinnou atmosférou, už poněkud nekomfortní počet. Začátek třetího trimestru byl pro mě výhledově velkým otazníkem, ale mělo to být jen na týden (druhý týden pokryla druhá kuchařská parta) a vařit pro 80 lidí prostě byla výzva... a kdo mě znáte, víte, co se mnou tyhle výzvy dělají. Navíc vidina vypadnutí z rozpálené Olomouce do stínu lesa a výměna drnčícího pracovního telefonu za žití přítomným okamžikem byla pro mě tak lákavá, že šel všechen možný diskomfort nakonec stranou. Nakonec jsme tedy s manželem přecejen přikývli. 

Naši nejbližší to přijímali všelijak, a tak jsme to radši moc nepřibarvovali, nerozpitvávali a nechali každého, ať si o tom myslí, co sám chce. Já jsem měla nakonec největší respekt z toho, že dětí z dietami pro letošek přibude a bude jich celkem 6. Když jsem si pak detailně přečetla, které dítě má s čím problém, šla jsem do kolen... no, uznejte sami:

1.) Diabetik - jak jsem zjistila, ten může téměř cokoliv, ale musí si hlídat pravidelné časy jídla a přesné jednotky přijímaných sacharidů v potravě, aby jich neměl málo, ani moc.

2.) Alergie na lepek a pšeničný škrob - takže nemůže jen tak ledajakou bezlepkovou potravinu.

3.) Alergie na lepek, pšeničný škrob a histaminy - tady vás jako kuchaře na úvod "potěší" informace, že každá potravina histaminy obsahuje, takže se vlastně soustředíte zejména na to, zda jich obsahuje moc a nebo málo a celé to zpestřuje skutečnost, že u každého histaminika to je trošinku jinak... Velmi zjednodušeně řečeno se ale dá říct, že jsou vysoké požadavky na čerstvost potravin (nic přezrálého, konzervovaného, zavařovaného, žádná éčka, barviva a jiné chemikálie).

4.) Alergie na drůbeží maso - všechno ostatní může? Vajíčka taky? No báječné. Takže hlídáte jen maso a veškeré uzeniny. Jo a taky pozor na bonbóny - ty želatinové můžou něco drůbežího obsahovat!

5.) Autoimunitní onemocnění jater - největší problém jsou jídla těžká pro trávení, zejména nadýmavé potraviny a kořeněná jídla. Kvůli kortikoidové léčbě nutnost eliminovat tuky v potravě a třešničkou na dortu je omezení cukrů jako prevence vzniku cukrovky.

6.) Silná alergie na laktózu, slabší alergie na lepek a histaminy - alergie na laktózu tak silná, že i kontakt přes kůži může být velký problém. A to byste nevěřili, v čem všem ta laktóza je schovaná - dokonce i v potravinách, které vám na etiketě z přední strany tvrdí, že laktózu neobsahují. A když už vyeliminujete laktózu, musíte samozřejmě hlídat i to ostatní. Máte pocit, že vám toho moc k jídlu nezbývá? Tak to je správný pocit ;-).

Suma sumárum, když jsme si to dali dohromady, nenašli jsme jediné jídlo, které by všech těch 6 dětí dohromady mohlo jíst. V praxi to tedy vypadalo tak, že kluci vařili těch 70-80 porcí a já si vařila vždy 3-6 různých porciček pro tu moji "správnou šestku". Velkým štěstím pro nás byli perfektní rodiče těchto dětí, kteří rádi nabalili hromadu jejich speciálního jídla, byli ochotní předem i v průběhu konzultovat jídelníček a kdykoliv poradit, a někteří navíc co 2-3 dny jezdili na tábor s čerstvým jídlem či pečivem pro své ratolesti.

Byla to pro mě intenzivní nová zkušenost.

Snad nejhorší to bylo s maličkou holčičkou alergickou na laktózu, kde hrozilo, že i po tom, co by jen sáhla na sýr, nebo snědla kousek obyčejného chleba, tak nám tam celá oteče zvenku i zevnitř a záchranku snad ani nestihneme zavolat. To si člověk dává fakt majzla, co jí předloží k obědu. S maminkou jsme se potkaly osobně a měly možnost spolu pohovořit detailněji... Byla neskutečně vděčná za tu možnost, aby její dcerka na táboře byla (a ta holčička snad ještě dvakrát tolik). Neodpustila jsem si opatrnou otázku: "A čím to, narodila se vám předčasně?" Maminka pokrčila rameny a řekla, že je narozená úplně normálně a prostě to tak má od narození, ale že teď už je to naštěstí dost stabilizované, vždyť před dvěma lety bylo nemyslitelné, že během letních veder vůbec jen vyjde z domu, neboť jí ani nefungovala termoregulace a trpěla na šílené ekzémy atd. No potěš, myslela jsem si v duchu.

V tom týdnu jsem měla možnost s těmito dětmi a zejména se zmíněnou nejmenší slečnou navázat intenzivnější vztah a jak je tak člověk trochu měl možnost poznat a sledovat, zjistil, že jim sice bylo ubráno v téhle oblasti, ale o to víc jim bylo přidáno jinde. Nejvýraznější byla ta obdivuhodná radost ze života, která z nich čišela, čistá a ryzí radost z obyčejných věcí, kterými my zdraví máme tendenci opovrhovat či je vůbec nevidět...

Jsem vděčná za tuhle malou zkušenost a i příště ráda kvůli obyčejné dětské radosti překročím svoji komfortní zónu a naučím se novým věcem. I když možná mnozí kolem nechápou ten "hazard" jet ve třetím trimestru na tábor, já vím, že to pro mě ani mrně žádný hazard nebyl a naopak mi to v mnohém prospělo. A hlavně kvůli těm dětem... prostě a jednoduše... stálo to za to!

Poslední řádky tohoto článku bych proto ráda věnovala těm z vás, kdo třeba máte děti s jakýmikoliv zdravotními problémy. Věřím a chápu, že je to těžké a že to do jisté míry může být pro vás všechny hendikep. Ráda bych vás ale povzbudila k radosti a odvaze nehledět jen na ty nevýhody, ale hledat v dětech to krásné, to geniální, hledat všechno to, kde jim narozdíl od druhých naopak bylo přidáno. Dopřejte svým dětem, aby zažily, že jsou pro vás krásné a dokonalé i ve své nedokonalosti a nenormálnosti. A obklopujte se lidmi, kteří tohle uvidí stejně jako vy. Není to iluze ani milosrdná lež. Je to pravda, jen není vždy zrovna lehké ji pod rouškou nemoci vidět.